Zamyšlení: Nejhorší máma na světě?

Znáte ho? Ten den, kdy si připadáte jako přííšerná matka. Snažíte se, ale každý krok, který uděláte se obrací proti vám. Dítko řve, houpání v náruči fakt nepomáhá, mňamky by moožná (s přimhouřeným okem vaší ratolesti) zabraly, ALE CUKR, ŽEJO?! Tak ten jsem měla dnes. Nikdo by mi nebyl schopný vymluvit, že mě Matěj nesnáší. Vím, že je to blbost. Ale prostě to tak vypadalo. Teď prostě asi máme TO období.

Dělám, co můžu. A pořád to není dost.

Obdivuju, hrozně obdivuju, ty maminky, které vypadají, že to VŠECHNO mají pod kontrolou. Jako takhle, já si tak občas připadám taky, ale pak přijde ufňukaný ukňouraný den a iluze dokonalé domácnosti (rozuměj – relativně uklizené – relativně usměvavé) je rychle
v čudu! A to si pak lavíruju mezi spokojeností a babyboxem.

Myslim, že dělám, co můžu. Mazlíme se, chodíme na různé kroužky, kde si může vybít energii (o tom zase tady: https://kristynaberkova.com/2019/11/07/krouzky-pro-batolata-proc-ne-mame-vyzkouseno/), vařím mu, ale Mistr je prostě naštvanej. A já neudělam nic. Korunku tomu všemu dodá, když se – uprostřed řevu – začne sladce smát, protože přichází babička.

Hele, to je trochu na mašli.

Pozornost? Alfa a omega

Hm, vim to. Nebo u nás je to tak. Je to pozornost, která dělá naší babičku tak oblíbenou. Když si vezme Matýska, věnuje se mu (má už uvařeno i uklizeno, viď.). Jak ale tohle může poskytnout nebohá máma, když jí k tomu hlídání čekají ještě všechny domácí práce?!
Jasně, život je o prioritách, a tak je třeba si zvolit – Čas na Matěje x Čas na úklid. Ale hrát si na špinavý podlaze prostě moje srdíčko klidný nenechává.

Nový režim

Ale protože to prostě vzdát nemůžu a nechci, je třeba zkoušet dál a dál. Tak třeba oběd si můžu připravit večer předem. Vytřít taky. Ono to asi bude trochu i o tom plánování a o nějaké zajeté rutině. Hezky ji popisuje blog Mámami (https://blog.mamami.cz/denni-rutina-vsednich-dni-aneb-jak-zvladnout-dny-nejen-na-materske/). A tak teď nezbývá, než vymyslet, co funguje u nás.

Jo a taky se z toho prostě nepo****. Když dám stranou frustraci, pomůže mi, když si uvědomím, že zítra bude líp. Jasně, některý dny prostě stojí za starou bačkoru, ale tak to občas je. A nevěřte tomu, že ostatní to zvládají líp/rychleji. Mají svojí situaci a tý se přizpůsobujou. Každý hrajeme s kartami, co dostaneme, tak je fajn se z toho nehroutit. A hrát 🙂

A co vy? Taky občas máte takovýhle dny? A jak je zvládáte?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s