Naše 2 měsíce na Kanárských ostrovech s miminkem!


Od března do května letošního roku jsme byli na Kanárských ostrovech. Konkrétně v Las Palmas na Gran Canaria. S sebou jsem vezli brutální ancábl věcí a hlavně 7 měsíční miminko, syna Matěje. A co jsme tam takovou dobu dělali?

Život na Kanárech

Chtěli jsme si zkusit digitální nomádství – jednoduše žijete, kde zrovna chcete. Honza pracuje z domu, takže mu vlastně bylo „jedno“, jestli v ČR nebo úplně jinde. Já jsem maminka na matřeské dovolené, tak proč ne? Chtěli jsme vidět, jak se dá žít jinak. Gran Canaria jsme zvolili ze dvou důvodů. Máme tam známé a také je to ideální místo na cyklistickou jarní přípravu. Honza dělá triatlon a každý rok na jaře někam vyjíždí. Letos vzal s sebou nás a „přípravu“ si trochu protáhl 🙂


Miminko k moři? Proč ne!

Ale abych byla upřímná – jen za určitých podmínek. Rozhodně je potřeba promyslet KAM. Pokud se někdy rozhodnete pro Kanárské ostrovy, můžu je doporučit. Na jaře a na delší dobu. S dlouhým letem a změnou prostředí se dítě nějaký ten čas vypořádává (tedy alespoň tak malé, jako byl v době odletu Matýsek). A tak se podle mě nevyplatí jezdit jen na několik nocí. Může to totiž být nakonec za trest. Jasně, matky cestovatelky jsou in, ale bude jim to pravděpodobně úplně jedno, až budou stát ve dvě ráno zkroucené nad postýlkou.


Počasí – značka ideál?

Pro rekapitulaci, na Kanárech jsme byli od března do května, tedy začátkem jara. V březnu to na klasickou dovolenou podle mě není. Teplo je, ale „jen“ cca 23 st. a moře navíc dost studené. Na výlety bezva, na válení u pláže ne. Duben už byl v průměru o dost teplejší, kolem 26 st. a květen už skoro moc. Občas se skutečně stávalo, že se na pláži prostě nedalo být, jak bylo vedro. O Kanárských ostrovech se mluví jako o „ostrovech věčného jara“, proto je potřeba počítat s tím, že i teplota začátkem jara nebude vysloveně stabilní. Slabší bundy a bikiny určitě s sebou 😉 Ale až na hodně silný vítr, který fouká prakticky pořád, si myslím, že na dovolenou s malým dítětem je počasí fajn.


Moře

Ano, bylo studené. Je to oceán, a tak s tím člověk musí počítat. Koupali jsme se, ale nebudu vám lhát, bylo to jen párkrát. Matýsek se zpočátku vln hodně bál, i když si samozřejmě postupně zvykal. Daly se najít místa, kde bylo vcelku klidné. Ale pro klasické plážové povaleče s dětmi bych asi doporučila jih Gran Canaria – Maspalomas. Je to hodně turistické – ještě podstatně víc, než Las Palmas, ale je tam tepleji a méně fouká.


Režim – nerežim

Matýskovi se po pár dnech na ostrovech hodně změnil režim a já věděla, že pokud chci ven, musím počítat. V kočárku už neusnul a když jsme přijeli domů pozdě a Maty byl přetažený, bylo zle. A tak jsme se vždy jen prošli třeba pro čerstvé ovoce nebo zeleninu (to je vlastně docela paradox – sehnat čerstvou zeeninu a ovoce nebylo tak snadné, jak by člověk řekl) a šup zase domů. Maty spal prakticky jen doma a celkem dlouho. Hoďku kolem desáté dopoledne a třetí hodiny odpoledne skoro vždycky. Měla jsem tak čas poklidit a případně pracovat na eshopu.


Běžný den

Ráno začalo ve chvíli, kdy se vzbudil Matýsek (budíček opravdu nařizovat nepotřebujeme, Matýsek ho nahradí doookonale!). Po vypití mlíčka jsme se všichni přesouvali do kuchyně/obýváku, kde jsme se protáhli a nastartovali tak den. Pak jsme vyrazili na ranní běh. Krásných 6 km po hlavní promenádě Las Canteras, která se ještě ani nezačala probouzet k životu, jen pracovní stroje upravovaly dokonalou pláž. Doběhli jsme zpátky domů na snídani. Moc se mi líbilo to pomlaješí tempo ve kterém jsme tam fungovali. Po ní jsme se rozloučili – Honza šel pracovat do kavárny (měli jsme tak malinký byt, že by se nikde nemohl „zašít“).

Matěj poprvé na pláži. Nejdřív se vln strašně bál, ale po několika návštěvách pláže a veeelmi postupném seznamování se nakonec osmělil :)

Dopoledne i odpoledne jsme trávili buď na procházce nebo různě po houpačkách. Samozřejmě, chodili jsme i na pláž, ale ne tak často, jak by se asi nabízelo. Měli jsme s sebou plážový stan, ale Matýsek ho úspěšně ignoroval, a tak byl pobyt na přímém slunci a rozpáleném písku pro tak malé dítě skoro sci-fi. Takže jsem se zrovna moc neopálila, ještě aby jo – s miminkem pořád kolem sebe! Večery se nesly opět v duchu společné procházky, posezení u sklenky dobrého vína nebo byly zkrátka jen pracovní.


Já na pláži. Párkrát se podařilo vyrazi na pláž úplně sama. Jen já, moře, slunce a udiokniha.
Párkrát se ale přece jen podařilo vyrazit na pláž úlně sama. Jen já, moře, slunce a audiokniha.

Samozřejmě byla spousta dní, kdy jsme neměli žádný plán, výlet. Navíc Honza hodně trénoval (teda na moje poměry, na triatleta vlastně nevím :p ((snad tohle nebude číst :D)). Takže se párkrát stalo, že mi chyběla rodina a přátelé. Ale ta přímořská atmosféra a to, že jsem věděla, že se zase brzy uvidíme, mě vždy zvedlo náladu. Navíc jsme měli hned dvě návštěvy – můj taťka se ženou a po nich ještě moje ségra s manželem (to bylo hodně vtipné, protože přilítali z Tenerife – ostrova hned vedle – na jednu noc k nám do LPA. Byli tam totiž na dovolené, tak si udělali „malou“ zajížďku!).

Jeden z prvních výletů. Objevili jsme historickou část Veguety v LPA. Kde je - mimo jiné - třeba Dům Kryštofa Koumba hned vedle Katedrály Sv. Anny.
První výlet za městskou kulturou

Dva měsíce skokových změn

Matýskovi bylo sedm měsíců, když jsme odlétali z České republiky. Neseděl, jen se plazil. V dubnu, to už mu bylo 8 a půl měsíce, se poprvé postavil na své nožičky. Byl to pro mě ohromný šok, když jsem ho viděla 🙂 Jasně, že to člověk čeká, ale ten moment pro mě přišel ráz na ráz, a já měla ohromnou radost! O týden déle se poprvé posadil a začal krásně říkat máma, táta, baba.


Skleničky na Kanárech? 3x NE

Příkrmy pro děti jsem koupila asi 3. Na 3 z nich jsem řekla velké NE. Chuť uvedených surovin reálu neodpovídala. Dala se tam koupit ještě bio sklenička, jejíž název už si nevybavuji, ale v přepočtu to vycházelo asi na 55 Kč za Matýskův oběd. Nezbývalo, než vařit doma. Pro Matýska i pro nás. Bydleli jsme na hlavní pláži Las Palmas, a tak nebylo složité najít menší obchody i nedaleké hypermarkety (Hiper Dino a Carrefour). Kvalita surovin nebyla nijak zvláštní a ceny o něco málo vyšší, než u nás v ČR. Po restauracích jsme moc nejedli, protože jsme nechtěli zbytečně utrácet, ale samozřejmě jsme si taky vyrazili. Byl by hřích neochutnat místní ryby nebo mořské plody. Ty čerstvé skutečně byly.


LPA V NAŠICH ČÍSLECH

  • 2 dospělí 1 miminko
  • 2 lety po 4,5 hodinách
  • 114 kg zavazadel
  • 62 nocí strávených na ostrově v Atlantském oceánu
  • 2 měsíce obrovského pokroku našeho syna – začal tu lézt, sedět a stupat si
  • 2 návštěvy
  • 49 uvařených obědů z místních surovin

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s