Můj porodní příběh – 1. díl

Mají ho všechny maminky a pro všechny je abolutně jedinečný. Už když přemýšlím, jak ho popíšu, se rozněžňuju. Ale abych byla realistická – taky moje story je plná bolesti .

to jsem já. a ještě jsem netušila, že mám před sebou dalších krásných asi 18 hodin.

Nikdy jsem si nemyslela, že bych sdílela něco tak intimního, jako je příběh o svém porodu. No jo, jenže teď zpětně už to vidím úplně jinak. Vzpomněla jsem si totiž na sebe coby těhuli – prvorodičku, jak jsem totálně hltala všechny tyhle story. Byla jsem zvědavá, jak to bude probíhat u mě a hladová po informacích. Připadala jsem si jako dítě, co pořád leží v encyklopedii a možná víc, než informace samotné, ho baví být v tom prostředí. „Nečti tolik, neni to dobrý“, říkali. Ale mýlili se. Já to prostě milovala. A tak tu teď sedím za PC a posílám všem, co mají prcka ještě v bříšku, můj příběh. Protože ho píšu s odstupem, myslím hlavně na to pěkné.


Bude to bolet? Bude. To jsem věděla, ale byla jsem dokonce zvědavá na to jak. Bolest zubů, hlavy, to všechno známe, ale strach z porodní bolesti překonala tahle malá zvědavost. Zvláštní, co? Ale teď hezky zpátky k tématu.


V jednom měli pravdu. To čekání ke konci těhotenství bylo strašně dlouhé. Hrozně jsem se těšila na miminko a navíc jsem byla obrovská chodící koule. Přibrala jsem dooooost kilo (ok, když upřímně, tak upřímně. Přibrala jsem 20!! kg). Zbývalo pár dní do termínu porodu, a já začala cítit pravidelné opakující se tvrdnutí břicha – to by mohlo být znamení porodu. Několik nocí jsem si napouštěla vanu klidně i ve 2 nebo 3 ráno, abych zjistila, jestli náhodou nerodím. (Asi to všichni víte, ale co kdyby, žejo? – Horká voda by měla zastavit poslíčky, tzn. falešný porod a určit, jestli náhodou doopravdy nerodíte). Ale nic. Dny ubíhaly, a s nimi minul i můj termín. Byla jsem 41+3 tt, když jsem konečně nastoupila do porodnice, bohužel na vyvolávačku.


Do nemocnice jsme přijeli v 7.30 ráno. Já už ale byla vzhůru asi od 4 hod. Adrenalin a vzrušení mi kolovalo v krvi, a tak jsem žádnou únavu nepociťovala, i když jsem si ráno stihla ještě střihnout lehký makeup a úpravu vlasů (nesuďte, chtěla jsem být pěkná na fotky, aspoň nazačátku:))


Sestra mě zapsala, dostala jsem náramek s vlastním číslem, natočila monitor a poslala čekat na pokoj. Ten jsem sdílela ještě s jednou slečnou (se kterou se dodnes vídám). Převlékla jsem se, udělala si pohodlí na posteli a chtěla se začíst do knížky, abych si to čekání zkrátila, ale nemohla jsem se soustředit, jak jsem se na všechno těšila. Až po necelých 2 hodinách si mě zavolali na vyšetření a rovnou jsem dostala prostaglandinovou tabletu (ne, nepolyká se).


Slečna, která byla na pokoji se mnou, dostala tabletku asi o 15 minut dřív. „Cítíte něco?“ ptala jsem se, ale tableta jí zatím neúčinkovala. To mně stačilo jen něco přes 10 minut. „To už je ono?“ ptala jsem se jí, ale byla prvorodička, jako já, tak co mohla, chudák, vědět.


Křeče v břiše, jak bych kontrakce popsala, začínaly nabírat na intenzitě hodně rychle. Už jsem se nemusela ptát, jestli je to ono. Věděla jsem to s jistotou. Minuta kontrakce, dvě minuty klid, minuta kontrakce, dvě minuty klid,.. Byl to neskutečný fofr. Minutu jsem se svíjela na posteli, vedle ní nebo se přidržovala čeho šlo, abych si trochu ulevila od bolesti. Zbývající dvě minuty jsem se se smíchem omlouvala „kolegyni“ za to, že jí straším. Bylo mi jí hrozně líto. Jen tam ležela na posteli a čekala až začne prožívat to, čeho byla svědkem u mě. Sestra mě natočila monitor, ale na porod to rozhodně nebylo. Děloha sice vykazovala silnou aktivitu, ale byla ostrá a rychlá, žádné „vlny“, které jsou potřeba.


Pokračování porodního příběhu postnu brzy.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s